Nastal čas rozsvítit lampióny. Ty naše nesou vzkazy, jež oheň transformace odnese blíž k naději...
Druh skládaného lampiónu potrápí nejednoho dospělého, nepředpokládala jsem proto, že by se tohoto úkolu zhostily samy děti. Lampión byl v tomto případě jen médiem, stejně jako před třemi lety na podzim v čase broučků, kdy si jej tytéž děti v mladším věku pomalovaly už složené (zde).
Před výtvarkou jsem z barevných papírů poskládala harmoniky. Vybrala jsem jen světlé pastelové odstíny. Na každý lampión jsem použila dva papíry velikosti A4. Skládala jsem bez měření. Papír jsem přeložila na poloviny a ty jsem dál půlila až mi vznikla šestnáctidílná harmonika.
Poskládanou A4 jsem rozdělila na tři sloupce, dva široké 10 cm a zbytek byl ponechán jako záložka na slepení dvou papírů k sobě. Záložku jsem schovala do zadní strany harmoniky. Lepila jsem herkulesem, protože lampióny slepené tyčinkovým lepidlem se ve vlhku rozlepují.
A hurá do výtvarky...
Materiál:
- barevné papíry A4(pastelové odstíny) a bílé kancelářské papíry
- pravítko, tužka, lepidlo Herkules
- vodové a anilinové barvy
- štětce měkké akvarelové
Začali jsme pozvolna. Děti si z kancelářského papíru od oka poskládaly vlastní harmoniku a na tu štětcem zkoušely psát. Sklady sloužily jako linky. Po té si rozebraly archy, ze kterých měl vzniknout lampión.
Většina dětí již chodí minimálně do první třídy, umí se podepsat a většinou umí i velká tiskací písmena. V prstech navíc mají mnoho řádků čar a vlnovek. Však také některé archy vypadají jako vytržené ze školní písanky ;) Pro zdatnější písaře bylo kromě písma tématem také přání osobní či obecné, zahrnující celou rodinu. Někdo naopak popsal atmosféru kolem sebe, lidi, které má rád, své koníčky - hotovým lampiónem pak může vyjádřit i vděčnost za vše, na čem mu záleží.
Písařky...
Předsádka Živé abecedy
...a písaři.
Honzík chodí do 1. třídy. Kdybych se rozhodla někdy vytvořit slabikář, lepšího písaře hledat už nemusím.
...
...
...
